Historie sboru

Sbor dobrovolných hasičů v Uherském Hradišti byl založen v září roku 1873.

Sbor se velice rychle rozvíjel a už v roce 1874 zasahoval v Babicích u prvního požáru. V témže roce byla zakoupena první stříkačka značky Hiller, říkalo se jí Hillerca. Tato stříkačka měla oplechovaný dřevěný truhlík s dvouválcovou pístovou pumpou a společnou výtokovou trubkou (žárnicí). Voda se nalévala plátěnými vědry. Dostřik stříkačky byl 4 metry.

V roce 1875 byly oficiálně a úředně schváleny stanovy sboru a sbor začal oficiálně fungovat.

Druhá stříkačka byla zakoupena z Vídně od firmy Knaupf v roce 1878 a sloužila do roku 1925. Samozřejmě to byly stříkačky ruční bez vyrovnávače tlaku a tak chrlily vodu podle tempa pumpování, které vyžadovalo značnou fyzickou kondici. Pumpovalo 4-6 mužů a strojník udával tempo povely: "dorážet-dorážet", aby proud vody byl silný a pokud možno plynulý.

V roce 1885 byla pořízena třetí stříkačka značky Smékal. Tato stříkačka měla již vyrovnávač vodního rázu a byla již doplněna hadicemi, obsluhovalo ji 4-6 mužů + strojník na každé straně.

Členové sboru Němci i Češi žili s hlediska vyššího principu účelnosti vedle sebe, přece však panovalo vzájemné napětí. Snaha Němců o trvalou germanizaci především na  vedoucích pozicích byla v příkrém rozporu s Čechy směřující k počeštění. V roce 1886 došlo ve volbách do městského zastupitelstva k určitému kompromisu, přesto se snaha k počeštění celkového života ve městě stále stupňovala. Prvním krokem bylo založení českého Gymnázia v Uherském Hradišti. Současně byl založen v roce 1884 první český týdeník Moravská Slovač, jehož druhým redaktorem se stal známý národopisný pracovník František Kretz, který byl také po dobu pěti let náčelníkem pozdějšího, již českého hasičského sboru.

V této obrozenecké době došlo v dosud německém hasičském sboru roku 1890 k bouřlivé valné hromadě. Bylo zvoleno nové předsednictvo sestávající se vesměs z Čechů. Starostou byl zvolen lékárník Stancl, náčelníkem Josef Steinhauser a jednatelem Theodor  Cejnek. Němečtí členové byli přehlasováni. Tehdy, když Němci žádali aby jednací řeč byla nadále německá, vystoupil nový starosta sboru Josef Stancl a prohlásil:" Pánové, zde jsme doma my, Češi. Vy máte domov jinde a zde jste jen hosté. Jednací řeč bude ode dneška česká, ať se to komu líbí nebo ne." Členstvo s nadšením návrh odhlasovalo. Němečtí členové uraženě ze schůze odešli. Ihned byli vypracovány nové české stanovy a nový český služební řád. Všude bylo uvedeno že jednací jazyk je český. Jistě bylo odvahou v té době, že stanovy byly vytištěny a rozdány veřejnosti 23. května 1891, ačkoliv Zemským místodržitelstvím v Brně byly schváleny až 8. ledna 1892.

A tak i počeštění sboru bylo přispěním do celkové mozaiky sílící obrody národa a svým dílem přispělo ke konečnému vítězství ve volbách v roce 1893, kdy 1. července bylo odhlasováno užívání českého jazyka při jednáních na hradišťské radnici.